Klaudiánova nemocnice má na plicním oddělení novou poradnu pro poruchy dýchání ve spánku. Ta ročně ošetří asi tři stovky pacientů se spánkovou apnoí (zástavami dechu). Poradna se o pacienty stará dva roky, její rozšíření nicméně omezil nástup epidemie onemocnění koronavirem. Díky této ambulanci nemusí lidé z širokého regionu dojíždět za léčbou do Prahy. Ambulance je po domluvě rovněž schopna přijímat pacienty, kteří se již léčí na jiném pracovišti a do Mladé Boleslavi to mají blíže. Ambulance náleží pod plicní oddělení.

Lze říci, že typickým pacientem této ambulance je muž s nadváhou, na jehož chrápání nebo zástavy dechu ve spánku si stěžuje manželka. Takový člověk je přes den velmi unavený, protože ani dlouhý spánek mu nepřinese potřebný odpočinek a regeneraci. Spánková apnoe se dělí na lehkou, střední a těžkou. Čím více tedy zástav dechu pacient má, tím jsou jeho potíže výraznější a zdravotní rizika větší. V kategorii středně těžké a těžké spánkové apnoe se doporučuje léčba přístrojem, která odstraní nebo značně sníží počet dechových zástav.

„Syndrom obstrukční spánkové apnoe/hypopnoe (neboli zástava dechu ve spánku), který primárně v naší ambulanci diagnostikujeme a léčíme, se vyskytuje zhruba dvakrát častěji u mužů než u žen. Podstatou nemoci je přechodné uzavírání horních dýchacích cest následované vyplavením stresových hormonů, zvýšením krevního tlaku, často i poklesem okysličení krve. Pacient se do plného vědomí probudí jen velmi zřídka a takových zástav dechu může mít i několik desítek za hodinu, aniž by si to uvědomoval,“ vysvětluje podstatu lékař plicního oddělení Klaudiánovy nemocnice MUDr. Michal Malik. K tomuto problému jednoznačně přispívá obezita a dědičné faktory jako například drobné odchylky v anatomickém uspořádání horních dýchacích cest.

Pacienti pro vyšetření v této spánkové laboratoři nemusí mít doporučení praktického lékaře. Každého nejprve čeká vyšetření v domácím prostředí: pacientovi je zapůjčen speciální přístroj, který mu ve spánku bude monitorovat dech a okysličení. Podle výsledků jsou pak lékaři schopni říct, zda je dýchání ve spánku v pořádku, nebo jestli pacient potřebuje další vyšetření. „Pacienta vyšetřujeme standardně v rámci jednodenní, respektive noční hospitalizace. Pacient dostane takzvané nosní brýle k detekci průtoku vzduchu nosem, dále čidlo snímající okysličení na prst a pružné popruhy kolem hrudníku a břicha, které vyhodnocují dýchací pohyby a polohu těla. Informace pak sbírá a zaznamenává přístroj velikosti většího smartphonu, který má pacient upevněný na hrudníku,“ vysvětluje lékař Malik.

Dlouhodobě špatné okysličování organismu nejvíce působí na mozek a srdce. Dále vzniká nadměrná produkce stresových hormonů – místo toho, aby si pacient ve spánku odpočinul, je spánek mnohokrát přerušovaný "lapáním po dechu". Spánková apnoe tak může způsobit či zhoršit různé nemoci, jako jsou například cukrovka 2. typu, obezita, vysoký krevní tlak, nemoci věnčitých tepen, plicní hypertenzi, poruchy paměti, soustředění nebo poruchy erekce. Významně vyšší je také riziko infarktu a mrtvice. „Pacienti se spánkovou apnoí a nadměrnou denní spavostí by bez adekvátní terapie neměli řídit motorová vozidla. Je prokázáno, že jsou častějšími účastníky dopravních nehod,“ zdůrazňuje Malik.

V některých případech lze zvážit operační řešení, což hodnotí ORL specialista, nicméně těchto případů není mnoho. Drtivé většině pacientů, pro které není operace vhodná, může ke zkvalitnění spánku, pomoci přístrojová léčba. „Jedná se o takzvanou přetlakovou léčbu, kdy přístroj napomáhá přirozenému dýchání tím, že přístroj skrze obličejovou masku vhání filtrovaný vzduch do dýchacích cest s jistým mírným přetlakem. Tento tlak působí jako výztuž zevnitř a brání vzniku kolapsu horních dýchacích cest,“ vysvětluje Malik.

Při volbě přetlakové léčby záleží na tom, jaký stupeň nemoci pacienta trápí. Pacienti si musí především uvědomit, že spánková apnoe není léčitelná medikamenty. Navíc obrovskou komplikaci představuje obezita. Právě redukce váhy může u některých pacientů významně přispět k úspěšné léčbě těchto spánkových poruch. Před zavedením této léčby vždy dochází k odbornému vyšetření na ORL, kde se touto problematikou začali zabývat již v roce 1997 jako první v republice. Pokud chtějí lékaři zavést přetlakovou léčbu, potřebují odborné vyšetření a vyjádření ORL lékařů.

„Spánková ambulance ORL se zabývá diagnostikou a terapií prosté ronchopathie a lehké formy syndromu spánkové apnoe. Jako první jsme využívali celonoční spánkovou monitoraci – polysomnografii. Tuto technologii využívá oddělení dodnes jako základní diagnostickou metodu,“ vysvětluje lékař ORL oddělení Jan Metzl. Pacient na ORL absolvuje celkové vyšetření pod endoskopickou kontrolou, kdy lékaři hledají důvod chrápání. Následuje monitorované přespání s polysomnografem v nemocnici. Výsledek může odhalit prostou ronchopathii (chrápání) nebo jiné dechová patologie – nejčastěji syndrom obstrukční spánkové apnoe. „Za vznik spánkové laboratoře na plicním oddělení jsme velmi vděčni. Dosud jsme byli nuceni klienty se spánkovou apnoí odesílat do jiných zařízení,“ zdůraznil lékař Metzl.